Připravit si římské svařené víno conditium paradoxum není nic obtížného. Stačí zahřát jeden díl vína a jeden díl medu a pro chuť přidat pepř, bobkový list, šafrán a datle. Znalost ohřátého vína se společně s Římany šířila napříč Evropou.
Historie svařeného vína se táhne až do antického Říma. Jak známo, Římané víno milovali a pili ho na mnoho způsobů. Nezřídka kdy do něj přidávali i různé koření, což víme z historie vína. Dali tak vlastně vzniknout i dnešnímu svařáku.
Málo se od dnešních receptů na svařené víno liší, ten z jedné z prvních kuchařek na světě, z kuchařky Marca Gavia Apicia, který do vína přidával skořici, hřebíček, bobkový list, tymián a koriandr.
O rozšíření svařeného vína po Evropě se pak postarala římská válečná tažení.
Na přípravu zhruba 4 porcí svařáku budete potřebovat:
1l červeného vína 1-4 kousky skořice (dle chuti) 5-15 kusů hřebíčku (opět dle chuti) cca 6 polévkových lžic cukru kůru z citrónu nebo pomeranče (je možné použít i kůru z jiných citrusů) další koření dle chuti: muškátový květ, badyán či rozinky.
Víno společně s cukrem a ostatními ingrediencemi zvolna ohříváme tak dlouho, než se jeho teplota přiblíží k varu. To poznáme tak, že se na dně hrnce začnou objevovat bublinky. Pokud by se nám začalo víno vařit, začal by nám také vyprchávat alkohol a to není pro správné zahřátí žádoucí. Během přípravy svařák ochutnáváme a případně dosladíme. Poté necháme svařák zhruba 5 minut odstát. Ještě než svařák podáváme, je třeba ho procedit přes sítko a tím ho zbavíme přidaného koření.
Hotové svařené víno podáváme a pijeme, dokud je teplé, protože tak je nejlepší a také nejlépe zahřeje.
